2. ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLABEROUN, PREISLEROVA 1335

8. B v Národním divadle

Minulý týden se 8.B vydala na prohlídku Národního divadla, kterou svými postřehy shrnula Sabina Vrablicová následovně:

„Exkurze začala v 10 hodin dopoledne. Budova divadla je nesouměrná stavba. Na jedné straně je budova širší a postupně se zužuje. Je to z důvodu nedostatečného prostoru pozemku. Pan průvodce, který nás provázel divadlem, měl velmi příjemný hlas. Naše první zastávka byla rovnou v nádherném divadelním sálu. Naprosto úžasnou zlatou výzdobu jsme viděli na zdech, balkónech a portálu, který navíc zdobil i nápis „Národ sobě“ a sochy pěti osob, z nichž jedna, ta úplně ve středu, je bohyně a po obou jejích stranách je jedna múza.
Jeviště je pohyblivé. Dají se z něj vyzvednout, posouvat nebo naklánět platformy, záleží, jak režisér potřebuje. Úhel sklonu může být až 15°. Nejpřednější část jeviště se může sklopit dolů, tam má sklad orchestr, který při některých hrách doprovází děj hudbou.
Prohlídka pokračovala do horní části sálu, na balkóny. Tam jsme zrovna měli možnost sledovat, jak se přestavuje jeviště. V dolní části jsme pak měli možnost vidět základní stavební kameny divadla.
Prohlídka byla velmi zajímavá a moc se nám líbila.“

 

Ve středu 27. 4. jsme na tuto prohlídku společně navázali návštěvou veřejné generálky představení Poe na Nové scéně. Na představení jsme se připravili nejen z hlediska etikety (mladým slečnám šaty velice slušely a stejně tak mladým mužům košile), ale také literárně. Nejdříve jsme se už v úterý dozvěděli z krátkého videa něco o životě E. A. Poea, ve středu jsme se pak při cestě do Prahy začetli do některých jeho nejznámějších povídek (Jáma a kyvadlo, Černý kocour, Maska červené smrti) a ti nejodvážnější zkusili i báseň Havran. O všech těchto dílech jsme si pak popovídali na náměstí Václava Havla. Poté jsme již plni očekávání vyrazili vstříc kulturnímu zážitku.

Společně jsme zhlédli devadesátiminutové představení, ve kterém se mísilo hned několik Poeových povídek. Rovněž jsme viděli prvky jak klasické činohry, tak i scénického tance, či dokonce baletu. Jednalo se o moderní pojetí Poeova díla, i tak jsme ale v představení rozklíčovali motivy z Jámy a kyvadla, Masky červené smrti i Havrana. K nelibosti některých z nás (zejména těch, kteří povídku ve vlaku četli) jsme v představení neviděli nic z povídky Černý kocour. Z divadla jsme ale odcházeli s velmi silným zážitkem, který byl ještě umocněn besedou s tvůrci, která následovala po samotném představení. Ačkoliv bylo na některé z nás v inscenaci až moc modernosti, jsme rádi za tuto kulturní zkušenost a v blízké budoucnosti bychom rádi navštívili i nějakou klasicky pojatou divadelní hru.

Autorky: Zuzana Kostečková, Pavlína Kubná

 

Bezprostřední reakce žáků:

Představení se mi líbilo, byla tam hezká práce se světlem a tak. Nelíbilo se mi ale vynechání Černého kocoura, nebo zničení té postavy masky moru, také občas byla muzika moc nahlas. (Matej Bílik)

Představení bylo zábavné, jel bych i na jiné. (Antonín Švarc)

Divadlo se mi líbilo, byla to jedna z nových zkušeností. Ke konci mě to už nebavilo, ale šel bych znova. (Milan Suchý)

Divadlo se mi líbilo a příště bych tam šla znovu. Moc mě to bavilo. (Kristýna Jelínková)

Představení Poe bylo pojato moderně, na můj vkus až příliš. Některé masky byly podle mě až příliš přeplácané. (Simona Arnoštová)

Mně se to líbilo. Ten konec byl super. (Čeněk Neuman)

Bylo to pěkné. Ale ten začátek byl nuda. (Samuel Eliášek)

Viděla jsem spoustu kreativních lidí se spoustou talentu. Moc se mi líbilo propojení příběhu, který není z naší doby s novou generací divadla. (Sabina Vrablicová)

Představení bylo krásně zpracované. Představení se mi velice líbilo. (Tereza Jílková)

Líbilo se mi, ale bylo tam až moc zbytečných zvuků. Líbil se mi program a měli tam hezké kostýmy. Ale podruhé už bych si na to nezašel. (Adam Goj)

Bylo to, dobré, jelikož to herci dobře zahráli. Ale ten scénář byl divný, jelikož tam červená maska byla v textové formě úplně jiná. (Jan Klášterka)

Představení mě zaujalo, ale byla jsem zklamaná z pojetí některých povídek, které podle mě ztratily v hrané formě význam. Bylo těžké se orientovat v ději. (Veronika Holá)

Moc se mi to nelíbilo. Bylo to moc divné na můj vkus. (Tadeáš Prošek)

Představení se mi líbilo, ale neznal jsem některé povídky. Vadilo mi vynechání Černého kocoura. (Patrik Chocholouš)

Bylo to zajímavé a velice propracované. (Markéta Dupačová)

Začátek mi moc nesedl. Byl dost pomalý a dlouhý, ale následně mě to začalo hrozně bavit. A dost se mi to líbilo. (Johana Bartoňová)

Moc mě to nebavilo, jiný žánr by byl lepší. (Tomáš Ptáček)

Moc se mi to líbilo, příště bych jel taky. (Erik Leipert)

Představení Poe bylo krásně propracované. Líbila se mi kombinace tance, zpěvu a vypravování. (Iva Lejtnarová)

Divadlo se mi líbilo, ale štvaly mě náhlé hlasité zvuky. (Ondřej Huzlík)

Moc mě to nebavilo, bylo to divné, jak tam tancovali nazí. (Adam Páv) – Herci nebyli nazí, měli přiléhavý trikot v tělové barvě. (pozn. pí uč. Kostečkové)

Začátek byl trochu nudný, ale potom už to bylo hezké, líbily se mi kostýmy i masky a děj byl velice hezký. (Marie Lešková)

Bylo to v pohodě, ale vadily mi ty zvuky, které se najednou ozvaly. (Filip Seidl)

 

8. B v Národním divadle